RIOG VELESA - II - Bitva o Béthy

RIOG VELESA - II - Bitva o Béthy

Anotace: IV.

IV.



Rytíř Tarfelion.


Strážní se divili, proč rytíř Tarfelion dorazil do Ranewerqu sám. Ještě větší překvapení to bylo pro knížete Nerwuna. Tarfelion přistoupil ke knížeti a vysvětlil mu, proč dorazil sám. Kníže ho vyslechl a pak se rozčílil. Svůj hněv chtěl uhasit krví vesničanů, kteří se mu postavili na odpor.
„Gasere, podcenili jsme ty sedláky!“ vyprskl kníže.
„Vskutku, můj pane,“ přikývl.
„Shromáždíme tedy vojsko a rozdrtíme ty vzpurné vesničany!“ vykřikl kníže.
Sevřel ruce v pěst a vstal z velkého křesla, které mu nahrazovalo královský trůn. Vždycky chtěl být králem. Nemohl využít trůn krále Pruunana, protože ten byl demonstrativně spálen. Stejně tak jako jeho erb. Co bylo záhadou, kam zmizela jeho milenka, krásná lady Unna. Vypařila se jako duch. Koho asi podplatila? Uvažoval Gaser v duchu.
„Slyšels, pobočníku?!“
„A-ano, můj, pane.“
Přetrhl tak jeho myšlenky kníže Nerwun.
„Vyrazíme srovnat Manejovy vesnice se zemí!“ prohlásil kníže.
Rytíř Tarfelion stál stranou a vyčkával dalších rozkazů svého pána. Ten však mlčel a téměř ho přehlížel. Pravděpodobně mě viní ze selhání, pomyslel si Tarfelion.
„Tarfelione, jeď do Luberku a spoj se s vojvodou Ermanem, on je nejvyšším velitelem mého vojska. Ať shromáždí sto vojáků a vyrazí k Ranewerqu, kde se k nim přidám i já. A zničíme manejovy vesnice jednou pro vždy!“
„Ano, pane!“ vyhrkl Tarfelion a opustil knížecí sídlo v Ranewerqu.



Luberk.
Rytíř Tarfelion dorazil s družinou knížete Nerwuna do města. Zde se setkal s vojvodou Ermanem, který okamžitě jako velitel knížecích vojsk vydal rozkaz k nástupu tří ozbrojených oddílů na koních.
„Do několika hodin budeme připraveni vyrazit,“ řekl Erman.
„V Ranewerqu se k nám připojí kníže,“ dodal Tarfelion.
„Mír nevydržel dlouho,“ poznamenal Erman.
Natáhl se ke stolu, kde na něj čekala číše s vínem. Na ex vypil její obsah. Pak se podíval k rytíři, který stál opodál a ukázal k prázdným židlím.
„Sedněte si.“
„Postojím.“
„Nevyrazíme hned.“
„Vrátím se ke své družině.“
„Dobrá tedy,“ mávl Erman rukou do prázdna.
Pousmál se a obrátil svůj zrak na sluhu, který hned přispěchal a dolil mu víno.

Tarfelion se mezitím vrátil ke své družině. Napojili koně a vyčkali příchodu vojvody Ermana, který dorazil o hodinu později v doprovodu svých rytířů.
„Pojďme se podívat na vojsko,“ vyhrkl.
Byl mírně v podnapilém stavu. O tom nebylo pochyb. Tarfelion to nekomentoval. Zřejmě se musel posilnit před tou cestou do Ranewerqu, pomyslel si.
„Ovšem,“ přikývl a vylezl na svého koně.
Vojvoda Erman byl v plné zbroji stejně jako Tarfelion, ale bez podpory sluhy to nezvládl.
„Už nejsem nejmladší,“ vymlouval se Erman.
Nikdo se to neodvážil komentovat, ačkoliv si o tom mysleli své. Vojvoda Erman byl opilý. Evidentně zlenivěl, protože válka mezi královstvími už skončila.

Jakmile se dostal vojvoda na koně, zavelel k odchodu na nádvoří, kde na něho čekaly tři oddíly. Ukázkově vyrovnaní ve třech zástupech za sebou. Každý oddíl vedl kapitán, který měl modrou šerpu přes brnění.
„Vpřed!“
Vojvoda Erman doprovázený svými rytíři a družinou knížete Nerwuna vedenou rytířem Tarfelionem vyrazil vpřed. Ostatní jej postupně následovali. Přes nádvoří skrze bránu směrem ke kamenité cestě vedoucí k Ranewerqu.
Autor Danny Jé, 17.10.2020
Přečteno 6x
Tipy 0
ikonkaKomentáře (0)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře
© 2004 - 2020 liter.cz v1.4.12 | Facebook, Twitter