ZIRKKON 2 - Evelyn Moorová

ZIRKKON 2 - Evelyn Moorová

Kapitola 8



Yuna, 18:25h.


Zástupce šerifa Alan Perker se vrátil do kanceláře Billa Hallowaye. Našel flešku, o které šerif mluvil a strčil ji do kapsy. Zhasl a opustil kancelář. Na chodbě ho zastavil strážník konající noční službu. Paul Johnson.

„Nemluvil jste s šerifem?“ zeptal se.
„Mluvil.“
„A jak je na tom?“
„Už lépe,“ odvětil Perker a chtěl odejít, když ho zvědavý strážník znovu zastavil.
„Můžete ho pozdravovat?“
„Jistě,“ přikývl zástupce a opustil policejní oddělení.

Nasedl do svého auta a odjel. Zastavil na konci silnice a vylezl ven. Ze zvyku se rozhlédl kolem, jestli není někdo v blízkosti. Vytáhl flešku z kapsy a hodil ji na zem. Pak na ní několikrát dupnul a zbytek odkopl do strouhy. Vrátil se do vozu a odjel.


* * *

Kalbarri, o patnáct minut později.


Na místo, kde se odehrál masakr, dorazil vůz kapitána Ledgrovese za doprovodu ještě jednoho policejního vozu.

„Co se to tady stalo, sakra!“ zaklel, když vystupoval z vozu.
„Snažili se zastavit subjekt 1,“ poznamenal agent Olsen.
„A zřejmě se jim to nepovedlo.“
„Pravděpodobně.“
„Co?“ podíval se Ledgroves na Olsena.

Agent ukázal rukou na ležícího muže uprostřed. Jako jediný jevil známky života.

„Agent Wilson, že?“ pronesl Olsen, když došel, až k němu.
„J-o-jo!“ dostal ze sebe s velkou námahou.

Levou paží si držel pravou rukou v oblasti předloktí. Pod sebou měl kaluž krve.

„Přišel jste o část ruky,“ pronesl Olsen.
„Přežil jsem to!“ špitl Wilson.
„Vy se znáte?“ zeptal se Ledgroves.
„Samozřejmě. Získali jsme notebook doktora Howea a tento muž si pro něho přišel. Agent Wilson Mi5,“ odvětil Olsen.
„Aha.“
„Můžete mi zavolat záchranku?“ ozval se Wilson.

Agent Olsen se k němu naklonil.

„Docela by mě zajímalo, proč vás subjekt nezabil.“
„Možná, že mi dala šanci se změnit,“ odsekl Wilson.
„Subjekt je žena?“
„Jistě.“
„Nebyl jsem si stoprocentně jistý, jestli je subjekt 1, žena nebo muž…“
„…a já si myslel, že jsou zatím Barnesovi muži!“ vstoupil do toho Ledgroves.
„Byla chyba, že jste doktora Howea zabili, agente Wilsone!“
„Nevíte, o čem mluvíte!“ ohradil se agent Mi5.
„Greed mi všechno řekl,“ zalhal Olsen.

U rozhovoru s Greedem nebyl, takže neví, že se Greed svěřil, že je doktor mrtvý. V každém případě agent Olsen poznal, že strážník Greed je ve spojení s agentem Wilsonem. Zabili doktora, což nebylo v plánu. Proč?

„A kde je teď Greed?“ zeptal se Ledgroves.
„Je mrtvý.“
„To jste neudělal dobře, agente!“ ozval se Wilson.
„Vy jste ho zabil?“ podíval se udiveně Ledgroves na agenta AAS.
„Hrál to na obě strany, kapitáne,“ vysvětlil Olsen.
„Byl to můj člověk!“
„Hřál jste si hada na hrudi, kapitáne. Spolupracoval s Mi5. Společně pak zabili doktora Howea. Chtěli jsme ho živého!“
„Eh,“ sykl Wilson.
„Občas nevím, komu mám věřit,“ poznamenal Ledgroves a mávl na policistu, který přijel druhým vozem.

Strážník okamžitě přiběhl.

„Ano, pane?!“
„Zavolejte záchranku!“
„Rozumím,“ strážník kývl a odběhl k policejnímu vozu.

Agent Olsen nervózně přešlapoval kolem zraněného Wilsona.

„Myslím, že budu muset tento problém s důvěrou vyřešit,“ pronesl kapitán a sáhl pro zbraň, kterou namířil na agenta Wilsona.
„Vážně?“ podivil se Wilson.
„Nebudu vám bránit,“ pousmál se Olsen.

Kapitán Ledgroves se však otočil a zasáhl agenta Olsena do hlavy.

Bang!

Tělo agenta AAS se sesunulo k zemi.

„Jak to vysvětlíte Sammerovi?“ zeptal se Wilson.
„Neměl žádné právo zabíjet mého člověka! Greed to nehrál na žádné dvě strany. Žádné strany nejsou,“ sykl a vrátil svou zbraň do pouzdra.
„Máte pravdu, majore. Jsem rád, že sdílíme společně zájmy Mi5,“ šeptl Wilson.
„Agent Olsen byl ta krysa.“
„A to si myslel, že mu to projde!“
„Zřejmě si myslel, že na to nepřijdeme,“ dodal Wilson.
„Zvláštní, že mě neinformovali, že našli mrtvého Greeda?“
„Možná jim agent Olsen řekl, že vám to řekne osobně.“
„Ten parchant to narafičil, tak aby podezření nepadlo na něho,“ řekl Ledgroves.
„Rozhodně to neměl v plánu.“
„Jak to můžete vědět?“
„Slyšel jste ho přeci. Greed mu prozradil, že jsme zabili doktora Howea. Evidentně se mu nelíbilo, že jsme se doktora zbavili.“
„Pravdou je, že já to také nevěděl, agente.“
„Museli jsme jednat rychle. Nevíme, co všechno Hallowayovi řekl.“
„V každém případě po něm rozhodně brečet nebudu.“
„Teď je naší prioritou najít subjekt 1 a vrátit ji zpátky do BITRu.“
„Když se tak rozhlížím kolem, nebude to jednoduché, že?“
„Ne, to nebudete, majore. Je vážně dobrá.“
„Možná to nechce hned proti ní vyslat armádu, ale připravit past.“
„Past?“
„V minulosti chytali různé zločince do pasti. Nenápadná lest, kterou nemusí postřehnout ani ten nejopatrnější jedinec.“
„Rozhodně vás beru za slovo!“

Ledgroves jen přikývl. Během následujících minut dorazila sanitka, která odvezla agenta Wilsona do místní nemocnice.


* * *

Yuna, 19:45h.


Zastupující šerif Alan Perker zavolal z domova na číslo, které si nesměl nikam zapsat. Musel si ho zapamatovat.

Tu-tu

Obsazovací tón oznamoval, že uživatel je nedostupný.


„Cože?“ podivil se Perker a vrátil telefonní sluchátko na své místo.

Posadil se do pohodlného gauče a pustil si televizi. V první moment nevěřil svým očím. Postarší redaktor stál u ohraničeného prostoru, kde byla policejní jednotka, která nedovolila nikomu vstoupit na místo činu, a snažil se popsat dnešní události divákům televizního kanálu.

„Podle policejního náčelníka majora Ledgrovesa, byl odhalen úkryt překupníků drog. Zásah si vyžádal několik životů členů speciální jednotky, která proti zločincům byla vyslána. K mrtvému tělu strážníka Neela Greeda, které bylo nalezeno ve voze u čerpací stanice se major Ledgroves nechtěl vyjádřit z důvodu probíhajícího vyšetřování. Nevyloučil spojitost se smrtelně postřelenou obsluhou této stanice, která byla identifikována jako jeden z místních dealerů. Rozhodně se tento incident zapíše do historie poklidného města Kalbarri. Nic podobného a tak krvavého se zde doposud nestalo.“


* * *

V tu samou chvíli se na televizi díval i šerif Halloway a rozčiloval se, protože si nemyslel, že strážník Greed obchodoval s drogami. Druhá věc, která ho utvrdila, že si major Ledgroves celý příběh o drogách vymyslel, byla policejní jednotka, která stála podél místa činu. Nebyli to obyčejní policajti, ale zásahová skupina od AAS. Znal jejich oděv.

„Lidi pravdu zjistí,“ vyhrkl Halloway směrem k televizi a odložil ovladač na stolek.


* * *






Kalbarri, 20:49h.


Stmívalo se. Evelyn procházela kolem obrovské budovy zdejší textilní továrny. Potkala jen dvojici, co táhla dřevěný trakař. Nevšímali si jí. Až na mladíka, který projel kolem nich na motorce.

„Hey!“ vyhrkl.

Přibrzdil a vrátil se k ní.

„Tebe jsem tu ještě neviděl,“ spustil.
„Nejsem odsud,“ ukázala rukou směrem do krajiny.

Mladík se zasmál.

„Nejsi bezdomovec?“ zeptal se vzápětí.
„Ne.“
„Proč tu jsi?“
„Samé otázky.“
„Zajímáš mě. Hezká dívka se takhle neprochází částí města, které je nebezpečná.“
„Pro tebe?“

Ha! ha!

„Jsi vážně vtipná.“

Nevšímala si ho a pokračovala dál. Ani pořádně nevěděla, kam jde, ale rozhodně nestála o žádnou společnost. Obzvláště lidskou. Znovu se přesvědčila, že jí lidé chtějí buď využít, anebo zabít.

„Pozval bych tě na drink!“
„Nemám zájem.“
„Počkej, počkej, je to jenom drink!“
„Nemám zájem,“ zopakovala a zamířila k plotu.

Byla v něm díra, takže se protáhla a pokračovala dál k opuštěné budově. Mladík zastavil u plotu. Chvíli se na ni díval, ale pak vypnul motor a položil stroj do trávy.

„Jdu s tebou!“ vykřikl a rozeběhl se za ní.

Jakmile ji doběhl, Evelyn se otočila a úderem své paže ho srazila k zemi.

„Neslyšel jsi? Nemám zájem!“ vyhrkla a vycenila zuby.
„Jo-jo-jasně!“ vysoukal ze sebe mladík, a když se Evelyn narovnala, zvedl se ze země a vyběhl zpátky k plotu.

Tam nasedl na svou motorku a odjel.

„Tak je to dobře,“ procedila mezi zuby a pokračovala dál.

Našla si opuštěnou místnost s několika pytli. Do nich si lehla a znovu začala přemýšlet. O sobě. Proč je tady? Co bude dál? Věděla, že jí budou hledat. Rozhodně v tom nepoleví. Vědí, co je zač. Vytvořili ji. Když ji před rokem nabídl tuto možnost, souhlasila. Předpokládala jisté změny. Proto se chtěla stát super agentkou. Chtěla změnit svět. S čím však nepočítala, že se bude měnit v cosi neznámého.


* * *

Její úvahy přerušil zvuk motoru, který po chvilce ustál. Zřejmě nějaké auto k vedlejší továrně, pomyslela si a vstala.

„Musí tady někde být!“ ozval se hlas, který přicházel z prázdné haly.

Rozléhal se do stran.

„Najdeme ji!“ přidal se jiný hlas.

Skupinka se se blížila k místnosti, kde byla Evelyn. Stála ve tmě a čekala, až se objeví. Místy zahlédla světla, která se střídala. Nebála se jich. Věděla, co dokáže. Byla to jen otázka času, než ji najdou a pak zemřou.

„Tady!“ vyhrkl mladík.

Byl to ten s motorkou. Držel v ruce basebalovou pálkou a škodolibě se usmíval. Během chvilky se vedle něho postavili další tři mladíci ve stejném věku. Svítili na ní baterkami.

„To je ona?“ pousmál se jeden z nich.
„Neviděl jsi to, co já, Michaeli!“
„Vážně, Ricku?“
„Co jsi zač?“ zeptal mladík stojící úplně stranou.

Jako jediný neměl v ruce žádný předmět.

„Ptáš se mě na jméno?“ zeptala se Evelyn a chránila si oči před světlem.
„Denisi, co tě zajímá, jak se jmenuje. Zesměšnila Ricka, tak jí trochu vysvětlíme pravidla slušného chování,“ pronesl Michael.
„A co mu ta holka vůbec udělala? Jenom ho povalila na zem,“ ohradil se Denis.

Rick se na něho podíval zlověstným pohledem.

„No, je to pravda,“ řekl Denis a jako první na ní přestal svítit.
„Tobě se to nestalo!“ vyhrkl Rick.
„Ne, protože bych se s holkou nepral.“
„Dobrá, dobrá! Možná by nám tady holčička mohla ukázat ty své zoubky!“ vybídl ji Michael.

Evelyn udělala dva kroky vpřed a vycenila na ně zuby. Byly úplně stejné jako zuby, které měli oni. Lidské zuby.

„Tys nám kecal, Ricku!“ ohradil se Michael a namířil baterkou k zemi.
„Nekecal!“
„Vážně?“

Šéf party mu nevěřil. Rick v tu chvíli věděl, že musí vymyslet něco jiného. Musí tu dívku přinutit, aby jim ukázala své hrozivé zuby.

„Já nekecal!“ vykřikl a zaútočil basebalovou pálkou proti ní.

Cháááh!

V tu chvíli se u Evelyn sepnul ochranný mód sebezáchovy. Vycenila své zuby a zasyčela. Už to nebyla to roztomilá dívka. Její tvář se protáhla. Zuby měla hrozivé a špičaté jako jehly. Oči jí zezelenaly. Paže se jí protáhly a na konci prstů se objevily drápy.

Cháááh!

„Do prdele!“ vykřikl Michale jako první a upustil baterku na zem.

Otočil se a utíkal pryč.

„A pak kdo je posera!“ pronesl Denis.
„Vypadneme!“ ozval se Rick a strčil do Petera, který z nich byl nejmenší, ale v ruce držel železnou tyč.

Evelyn se rozběhla. Petera odstrčila stranou, protože její primární cíl teď byl Rick. On je sem přivedl. On se chtěl pomstít.

Švunk!

Ohnala se po něm a rozpárala mu záda. Rick vykřikl a dopadl na betonovou zem. Ještě se hýbal. Snažil se odplazit. Nechtěl zemřít. Neměl však šanci, aby tohle přežil. Evelyn stála nad jeho zraněným tělem a sledovala, jak se snaží odplazit pryč. Za sebou nechával jen krvavou skvrnu, která byla vidět jen chvíli, díky baterce, která ležela na zemi a setrvačností se ještě hýbala.

„Říkala jsem, že nemám zájem!“ pronesla a jedním úderem své ruky dokončila, co začala.

Mladík toho jména Rick, vydechl naposledy.


* * *

Evelyn se vzápětí otočila k mladíkům, kteří strnuli strachem. Oba se báli. Peter se z toho dokonce pomočil.

Sáááh!

Znovu zasyčela a rozpažila. Mladíci vyjekli a utekli druhou stranou pryč.

„Nemám zájem!“ vykřikla.

Její hlas se rozezněl po celé hale. Michael, jak běžel k východu, u pootevřených železných vrat sebou plácl na zem.

„Sakra!“

Zakopl. Rychle se však zvedl a odkulhal se k autu, kterým mladíci přijeli. Měl sedřené koleno. Neřešil to. Byl rád, že se dostal pryč. Nasedl do vozu a rozjel se k cestě.

„Hej! Hej!“ křičel Denis od budovy a mával na Michaela, který je v první moment neviděl.

Jakmile se Peter a Denis dostali na příjezdovou cestu, Michael je uviděl. Zastavil. Mladíci rychle naskočili a řidič starého Jeepu sešlápl plyn, až na podlahu. Během několika minut vůz zmizel ve tmě.


* * *

Evelyn stála nad mrtvým mladíkem. Cítila tělo, které ještě nevychladlo. Cítila jeho krev, která byla ještě teplá. Její tělo mělo hlad a musela ho utišit.

Gřžt!


Její ruka pronikla mladíkovým hrudníkem. Vytrhla jeho srdce a pozřela ho. Hlad byl pro tuto chvíli utišen.
Autor Danny Jé, 07.10.2019
Přečteno 39x
Tipy 2 ... Tip / Supertip
Poslední tipující: Pétík
ikonka Komentáře (0)

Komentáře
© 2004 - 2019 liter.cz v1.4.5 | Facebook, Twitter