EROTH SANDWALKER - Epizoda III. - Valominská obchodní cesta

EROTH SANDWALKER - Epizoda III. - Valominská obchodní cesta

Kapitola 9



ÚNOS.


Baryss s Wissou očekávaly příjezd transportéru. Místo něho se zde objevil upravený aero mobil s několika Tweky uvnitř. Byly to ženy a měly červenou kůži. Jedna z nich ukázala na Wissu a pak promluvila směrem na Baryss.

„Laadantská kočka v těchto končinách?“ podivil se Twek ženského druhu.
„Twekové,“ šeptla Wissa.
„Co jsi to řekla?!“ zeptala se žena ve vozu.
„Jste Twekové. Půvabné ženy, tanečnice,“ odvětila Wissa s úsměvem na tváři.
„To není tvá dcera, že?“ pohlédla žena v aero mobilu na Baryss.
„Ne.“
„Co kdybyste se s námi projeli?“
„Čekáme na transportér. Její rodiče jí očekávají.“
„Jsem Shakurr,“ představila se. „A ty se jmenuješ?“ podívala se na dívku.
„Jsem Wissa.“
„Hezké jméno.“

Baryss do dívky šťouchla jako znamení, že si nemusí s nimi povídat.

„Tohle je kruh Pravdy,“ ozvala se druhá Twek a ukázala v dlani stříbrný kruh s neznámým symbolem uvnitř.

Začal se točit a dělal u toho krásný zvuk. Wissu to zaujalo.

„Jsem Usabbi,“ pronesla neznámá žena a chtěla jí dát stříbrný kruh do dlaně.

Baryss to však odmítla a přitáhla Wissu zpět k sobě.

„To dítě si vezmeme,“ pronesla Shakurr a v ruce se jí objevila zbraň.

Všechno se to odehrálo tak rychle, že Baryss nedokázala zareagovat.

Bang!

Ozval se výstřel, který zasáhl Baryss do břicha. Usabbi měla v ruce sprej, kterým omráčila Wissu a naložila ji rychle vozu. Baryss klesla k zemi a rukou ukazovala směrem k odjíždějícímu vozu.

Přihlížející se nezmohli na jediné slovo. Jenom jeden z místních ukázal na w-kameru.

„Tohle město vidí vše!“ pronesl a nakonec pomohl Baryss do Centra.


* * *

Centrum.


Doktor T´agal ji poznal a okamžitě ji poslal na sál. Sám se ujal operace, která skončila úspěšně. Pro jistotu ji vložil ještě na několik hodin do baccanové nádrže.

Poté poslal svého člověka do přístaviště, aby sehnal její přítelkyni Laadantskou kočku Wertu.


* * *

Po nějaké době dorazila Wertaa i se mnou. Doktor T´agal nás uvedl do své ordinace, kde nás seznámil, co se stalo.

„Přežije to?“ zeptal jsem se.
„Ano.“
„A naše dcera?“ vyhrkl jsem vzápětí.
„O té nic nevím,“ zakroutil hlavou.
„Byla s ní naše dcera,“ přidala se Wertaa.
„Je mi líto, ale nějaký Atix jí sem dopravil. O dívce nemluvil.“
„Baryss zná spoustu Atixů,“ podotkla Wertaa.
„Mohl by pomoci zdejší kamerový systém,“ zmínil se doktor.

Stoupl si k plasmové obrazovce a nabídl svou pomoc. Během několika minut vyhledal záběr, na kterém jsme mohli vidět, jak se to celé odehrálo.

„Dostanu je!“ vyhrkl jsem a zlostí jsem pěnil.
„Jsou to Twekové, a nejsem si jistý, že je v té části, kam odjeli, najdete,“ řekl doktor. „Jsou si velmi podobní,“ dodal.

To ale nevěděl, s kým má tu čest. S velmi naštvaným mužem, otcem, rodičem, který se nesmíří s tím, že mu mrchy, co vypadají jako by měly na hlavě chobotnici, vezmou dítě.

„To jste na omylu, doktore, najdu je!“ vyhrkl jsem.
„Jdu s tebou!“ ozvala se Wertaa.
„Ne, ty musíš pohlídat naší loď. Vrátím se i Wissou,“ rozhodl jsem a zmizel z ordinace doktora T´agala.

Opustil jsem Centrum a vyrazil na místo, kde se to stalo. Chvíli jsem se rozhlížel a pak vyrazil směrem, kterým odjel ten aero mobil.

Ten Atix to musel vidět, prolétlo mi hlavou. Nezmínil se o tom přepadení úmyslně, nebo nechtěl mít opletačky z HSA (bezpečností síly planety Herry)? To už se asi nedozvím.


* * *

Tajný úkryt Tweků.



Wissa se probudila. Okamžitě pochopila, co se stalo.

„Pusťte mě ven!“ vykřikla.
„Klid, malička. Zítra budeš mít nový domov,“ pronesla suše žena s červenou kůží.
„Udělali jste špatnou věc,“ pronesla Wissa.
„Budeš mít lepší domov, než na téhle planetě.“
„Nejsem z této planety.“

Žena s červenou kůží jen mávla rukou.

„Ty jsi Shakurr, že?“ zeptala se najednou Wissa.
„Myslela jsem, že to zapomeneš,“ podivila se.
„Měli byste mě pustit.“
„To nejde, dostaneme za tebe hodně peněz.“
„Chci domů!“ vykřikla Wissa.
„Klid, za chvíli…“
„…chci domů!“ vykřikla znovu a chytla se rukama mříží.

Zavřela oči a začala pištět takovým způsobem, že si musela Shakurr zacpat uši.

„Udělejte s tou holkou něco!“ pronesla žena stojící na konci místnosti.

Držela telefon a tvářila se důležitě.

„Ona přestane,“ pronesla jiná žena.

Všichni to byli Twekové. Bylo zřejmé, že obchodují s dětmi. Jakmile dítě chytí, nabídnou ho nejzajímavějšímu kupci a prodají ho. Stejně takový plán měli i s Wissou. Netušily však, že ona je jiná. Je výjimečná a rozhodně se nechystá opustit tuhle planetu.

„Za chvíli je tu odvoz. Dok 6a-x. Zaplatili převodem.“
„A co je to zač?“
„A není to jedno?!“
„Pro zajímavost.“
„Rangoriáni.“
„K čemu jim bude dítě Laadantské kočky, je to ještěří rasa?“
„To nám může být úplně jedno. Zaplatili za ní, a tím je to pro nás uzavřená věc,“ řekla nejstarší z Tweků.

Byla jejich Skubaa, což znamenalo Nejvyšší postavená. Ona dávala rozkazy, ona rozhodovala o všem. A všechny ji poslouchaly.

„Chci ven!“ Wissa křičela.
„Jestli nepřestaneš, zbijeme tě!“ pohrozila jiná žena a ukázala jí bič.

Několikrát s ním udeřila do mříží, ale Wissa se neuklidnila. Bylo to ještě horší, a když se žena znovu napřahovala, zaútočila Wissa na její mysl. Žena se otočila a rozběhla se proti oknu. Vyskočila ven.

„Kullea!“ vykřikla Skubaa.

Nemohla uvěřit, co se to právě stalo.

„Co je zač?!“ okřikla Skubaa překvapenou Shakurr.

Twekové byli v šoku. Wissa přestala křičet a znovu je požádala, aby ji pustili ven.


* * *

V okamžiku, kdy jsem se blížil k budově, kde jsem cítil myšlenky své dcery, rozbilo se okno a přede mně na zem, dopadla Twecká žena.
Věděl jsem, že jsem zde správně.

„Teď už jste určitě pochopili, že byla chyba unést mojí dceru!“ procedil jsem mezi oči a Sílou jsem rozrazil dveře do budovy.

Prošel jsem chodbou a u prvních schodů stála žena stejného zjevu, jen měla v ruce dlouhý meč.

„Ej!“ vykřikla a okamžitě zaútočila.

Vyrazil jsem s ní dveře a pokračoval dál. Přede mnou se rozprostřela velká místnost. U sloupu stála žena, která držela telefon. Rozhodně vypadala jako nejstarší ze všech žen Tweků, které zde byly. Ze strany se mě pokusila zasáhnout žena s noži v obou rukách. Srazil jsem ji k zemi. Nabodla se na jeden nůž a během chvilky vykrvácela. Proud tmavé krve vytvořil kaluž.

„Co chcete?!“ zkusila mě zdržet Shakurr hloupou otázkou.
„Moc dobře víte, proč jsem tady,“ pronesl jsem a dalším pohybem své ruky jsem uzemnil pokus jiné Twekské ženy, která na mě mířila zbraní.
„Odejděte!“ pohrozila mi a vytáhla zbraň.

Nebyla však dostatečně rychlá a zbraň vystřelila ve chvíli, kdy jí měla v pouzdru.

Bang!

Zasáhla svou nohu. Zaječela bolesti a upadla na zem.

„Ty jsi ta, která postřelila Baryss!“ pronesl jsem a Silou jsem jí zlomil vaz.

Křup!

Skubba se zalekla a pomalu se vykrádala z místnosti. Všiml jsem si jí a zastavil ji.

„Udělali jste chybu, že jste se pokusili ublížit mojí dceři,“ pronesl jsem a praštil s ní o stůl.

Křup!

Její bezvládné tělo dopadlo na zem. Když byla místnost prázdná, mohl jsem dojít pro svou dceru, která stála u mříže a čekala, až jí vysvobodím.

„Já jsem tvůj otec!“ pronesl jsem a natahoval se pro ni, když se ozval výstřel.

Střela mě zasáhla do nohy.

„Zřejmě jsem nezabil všechny,“ procedil jsem mezi zuby a otočil se ke střelci.

Ani jsem nestačil použít Sílu, když dva mužští Twekové dopadly na zem. Domyslel jsem si, co se stalo. Wissa je ovlivnila. Vstoupila jim do hlavy a nařídila jim, aby se navzájem zastřelili.

Je opravdu silná, pomyslel jsem si. Je to neuvěřitelné, že tak malé děvče má takovou moc. Zároveň je to však hrozivé, kdyby někdo využíval její schopnosti ve svůj prospěch.

„Nejsem silná jako ty, otče,“ pronesla Wissa a objala mě.
„Jsem rád, že se ti nic nestalo,“ špitl jsem a zvedl ji do náruče.

Pak jsem ji odnesl z doupěte těch proradných Tweků. Její matka stála u naší vesmírné jachty a netrpělivě očekávala náš příchod.
Autor Danny Jé, 04.11.2019
Přečteno 14x
Tipy 2 ... Tip / Supertip
Poslední tipující: Krahujec
ikonka Komentáře (0)

Komentáře
© 2004 - 2019 liter.cz v1.4.5 | Facebook, Twitter