Bratrův divoký zážitek

Jako každé ráno jsem šel k bráchovi na kafe. Sednu do pergoly, kafe už stálo na stole a Pavel začal vyprávět prý zajímavý příběh, co se mu včera stal na kole.

„Jedu dolů směrem na Skály, odbočil jsem na Stříbrné a za nimi doleva k tomu šutru. Potom na Dobrcajk, za ním doprava, ale ne dolů z kopce, zahnul jsem na polňačku směrem k lesu.

Jenže jsem to nevyjel, tak jsem tlačil až nahoru.

U lesa byla nějaká divná ohrada. Říkám si, co to tu je? Myslivci? Ale na co? Byly v tom moc velké mezery. Možná na zachráněná srnčata…čert ví.

Tak tam stojím, opřený o kolo, přemýšlím… a najednou slyším divné zvuky.

Říkám si, že by krávy?

Rozhlížím se, ale nikde nic.

Slunce už dost pálilo, tak jsem si šátkem otřel pot z čela. A vtom ty zvuky slyším znovu.

Úplně jsem strnul a poslouchal, jestli se ozvou ještě jednou.

A pak zase. Jakoby za mnou.

Prudce jsem se otočil, kolo spadlo na zem a projelo mnou takové divné mrazení.

Co to kurva je?!

Pak mi došlo, že mi kručí v břiše a mám hlad.

Tak jsem jel domů.“