Cestou domů
Prolog: Vítr listí rozlívá po dekadentně rozplizlé dlažbě městského chodníku. Proč teď? Jako by nestačilo, že noc kurví výjimečně silný úplněk a kapky deště. Vždycky tyhle hnusy přijdou spolu. Bez větru nelítá listí. Bez větru bereme déšť na lehkou váhu. Bez deště zas bereme na lehkou váhu vítr. Bez úplňku bych si nevšiml rozpadajícího se schématu dlažby městského chodníku. A bez tebe a s tímhle je mi nahovno.