(Hanuš, 07.11.2016, baladyromance)
Nesmíš věřit tomu, co ona říká
Do lží svou krásu zvolna míchá
Ona je ta, co nikdy neprohraje
Ona je ta, co si s tebou z nudy hraje
Ouvej, Tak vnímej
Ona je ryba, co v kalných vodách
Tak dobře dýchá
Ono svolá vlky, když se venku
Tak chladně stmívá
Ouvej, tak couvej
Ona ví, kdy cesta končí a útes začíná
Ona je tvůj poslední nádech a nejasná vteřina
Ona je bouře, co bere světlo z majáků
Ona je ten vítr ve spirále z bodláků
Ouvej, Na pozoru se měj
Ona tě v hrsti vždycky měla
Tu pravdu říct ti zapomněla
Ona na perutích do výšin vzít tě chtěla
V půli letu však ze spárů na zem upustila
Ouvej, pokoj měj,
Ouvej, odpočívej
Na city ona není vážně nikdy skoupá
Říká další, z očí ji to jasně kouká
Ouvej, Ouvej, měj lehkou zem
lehkou zem
(Hanuš Šparlinek, 7.11.2016, Oh well)