(Krtica, 17.04.2005, basne)
Život žiju právě teď,
znám výmluvy nazpaměť,
co mi stále předhazuješ,
na příště mě odkazuješ.
Minulost a budoucnost,
to se mě moc netýká,
já si žiju právě teď,
to je moje parketa.
Právě teď a právě tady,
chci být s tebou dohromady,
s tebou zažít těch pár chvílí,
být na sebe trošku milí,
lásku, něhu dřív ti dát,
než nám bude padesát,
právě teď a právě tady,
dáme my to dohromady.
Pokud nechceš, tvoje smůla,
víš, já nejsem žádná nula,
jen na chvíli sevřu pěsti,
pak si najdu jinde štěstí.
Právě teď a právě tady,
dám to s jinou dohromady,
s ní prožiju těch pár chvílí,
budeme na sebe milí...