(Marcella, 28.05.2007, basne)
Ukrytý v barevných kápích
zelených porostů skal
mezi hrbatými vrcholky klečí
stál sám bez výčitek
nikdo o něm nevěděl
a nikdy si nestýskal
jen já z celé karavany
poutníků života a smrti
chodíval k němu rád
bědovat i se smát
pokaždé mi nabídl
novou chuť
pukající čtyřmi švy
jeho štědrosti
----------------------------
Když soumrak
prohrábl špičkou nohy
neviditelnou hmotu šera
vítr pohrával si s vichřicí
a déšť jim notoval
stál naposled
ten song …
byl nad jeho síly
náraz svlékl kořenům
temný šat
tohle ráno
padnul jsem na kolena
vedle tvého hřbetu
byl jsem tu tisíckrát
dnes v slzách
poprvé pohladil jsem ti srdce
a šeptal mám tě rád