(S..a, 14.07.2007, basne)
Já vážně už nevím, kudy kam,
všechno zmatené zdá se mi,
s Tebou já létám k výšinám
a s Tebou i padám k zemi.
S Tebou já vždycky vyhrávám
a s Tebou jsem poražená.
S Tebou já v ženu dozrávám
a s Tebou jsem dítě – ne žena.
S Tebou se cítím svobodná
a s Tebou jsem zajatá v kleci.
S Tebou se odrážím ode dna,
a s Tebou ke dnu padám přeci..
S Tebou své sny prožívám
a s Tebou i končí mé snění.
Já vážně už nevím, co dělat mám..
Doufat, že vše se změní?