(Severka, 29.07.2007, basne)
Nabízel ji svou horkou dlaň,
na ní srdce - prasklý džbán.
A na hrudi se mu leskly střepy,
nevěřil, že jej pouhý dotek slepí.
.
Zradou duše se ta prosba stala,
sevřít ji a nepustit se odhodlala.
A do očí se mu pak draly slzy,
jak bojoval s tím, co ji mrzí.
.
Když se její snahou rána zacelila,
v nepatrnou jizvu se převtělila.
Jen jedna kapka krve bez studu,
vsákla se v dlaň a zanítila čáru osudu.
.