(Verena, 23.08.2007, basne)
Lokty pokrčeny v objetí
a já v nich ležím ti
sálající teplo a těžký dech
skutečnost předběhla
i sny na křídlech...
prsty ti hladím vlasy za krkem
máš zavřené oči
pod čelem běží touha úprkem
jen si ji přečíst...
Jen...
Noc pokročila v šumotu času
hvězdy se posunuly
jsi tak blízko
ve snech si nesu
už navždycky
tvoji přítomnost
a tohle místo...
kapky jež skanuly z tvého čela
a láska, jež se připomněla
tak blízko jsem tě měla
tak blízko, jak jen šlo
dotkl ses mi srdce
nesmělou něhou
i vášní beze slov...