(Norah Szankot, 01.09.2007, basne)
Hraju si na schovávanou s telegrafními dráty,
rozechcělý je můj hlas,
však vzpřímeně kráčím.
Přede mnou mlží se mince
s nebeskými labutěmi tančím.
Kdysi mé peří bylo bílé,
než zhořkl mi dech.
Teď uhýbám plačtivému pohledu,
pavučiny osudu utkány,
dvě jasná světla v dohledu
.........
na koleje snesly se vrány.