(Lota, 17.10.2007, basne)
Kráčeli metropolí
se vznešeností
svých citů
domy jim tančily
v očích
srdce
poskakovala
jako barevný míč
poprvé se
dotknul jejích úst
nevěděla
co s tím si počít
v tom mraveništi
lidského hemžení
nedbal
říkal
samé
samozřejmosti
den se již trochu krátil
tam v uličce
ve stínu srdcí
při tichém proslovu
znějících
vteřin
tajemným škrtem
na tabuli černé
sněženkou křídy
odešlo
panenské mládí
* * *