(Akrij8, 06.11.2007, basne)
Jsi má luna,jsi mé slunce,
patří ti má duše,srdce,
ač se ruce začnou třást,bude moje srdce hřát
to,že tě smím milovat.
A přestože na tvé tváři
zanechá své stopy čas,
neuvidím známky stáří,
pouze láskyplný jas.
Jas z tvých očí,z tvého srdce,
jenž snoubí se s duší tvou,
ty jsi moje věčné slunce,
ty jsi i mou oblohou.
Ve tvé dlani přístav můj navěky se bude skvít
a v mých dlaních pro ty tvé místo,kam se mohou skrýt.
Stříbrozlaté vlásky štěstí daroval nám čas,
nikdy nezhasí se plamen,který hoří v nás.
Láska neumírá,
umírá jen tělo,
duše pak sesbírá
vše krásné,co zbylo.
Duše naše vedle sebe navždy budou planout,
chtěl bych vedle tebe lásko v hvězdném nebi stanout.
Ze své lásky v záři hvězd
milujícím spásu nést.
Jsme své hvězdy
v životě i smrti,
spoutány navždy
v lásky obejmutí.
Věčně tě budu milovat,
svou láskou vedle té tvé plát.