(Lisa.Ginmi, 28.11.2007, basne)
Sama s hořkou pohodou,
sama s hlavou pod vodou,
počítám tiché prázdno...
Prázdno, jež skanulo ze tvých rtů,
vědomí věčnosti našich dnů
a touhu sáhnout si na dno...
V oblacích pějí andělé
a my tu dole vesele,
smích, touha v očích přítele,
já chtěla bych tak málo...
Pár kapek krve do vína,
květ, zahozený rukama něžnýma,
hlavu s ušima oslíma,
u krbu na polici...
Tvou ruku svírat v dlani své,
s pocitem matky dotčené
být krásnou knihovnicí...