(kravinec, 09.12.2007, basne)
Každý den mě,
ověšují tunami,
jdi dolů, rovně,
přidržuj se rukami.
Do dolu slézám,
horký pot cítím,
jdu k lidským nulám,
snad se jen mýlím:
Vysoká přísná osoba,
s bičem tam stojí,
poslouchat musí oba,
dráb i ten, co brojí.
Proti bití bičem,
jdu kolem, pomalu,
jdu kolem tiše,
musím ještě více dolů.
Tam se i krev,
z žíly vypařuje,
kde i silný lev,
v bídě, pokoře pochoduje.
Tam já musím jít,
tuny ze zad vykládat,
o svobodě snít,
o práci za plat.