(rolon, 23.01.2008, basne)
Slyším
Zavíráš skříň
Známý zvuk domova
Slyším zásuvku komody
Slyším i tvé lehké kroky
Místnostmi provane vůně levandule
i žehleného prádla
Pečlivě rovnáš je na svou skrýš
kterou jsem náhodou objevil
když jsem hledal svou utěrku
a našel tvé tajemství . . .
Slyším i tvůj lehký vzdech
. . . stále častěji ho slýchám
i bolest
i smutek
i všechny ty pocity
které nedokážeš skrýt
Slyším tvůj suchý pláč
a nedokážu tě polaskat
protože jednou
však víš
bylo to mimoděk
jen tak
Odstrčila jsi mne
Možná to bylo jen tak . . .
Ale já od té chvíle se neumím
. . . vrátit za tebou
Bojím se . . .
. . . vím, je to hloupý strach
a při tom vůbec ani netušíš
jak tě miluji
a jak trpím . . .
Je to všechno podivně hloupé
Snad kdybys přišla
a zkusila mně políbit
Snad
. . . něco . . .
Ale kdo ví . . .