(Cecilka, 27.02.2008, basne)
Nese mne čas
a nebo řeka?
jako když prázdné
dlaně mám...
začínám se bát
tiše říkat,
že miluju
a objímám...
v tom objetí
je všechna láska,
kterou jsem vůbec
schopna dát...
však dobře vím,
že moje dlaně
mohou tou láskou
svazovat...
a tak jsem radši
někde v dálce,
jak list ze stromu...
ztrácím jas?
bojím se dotknout
tak, jak toužím...
a stejně... rozbíjím
cosi v nás...
nechám se nést
dál vteřinami
a vím, že
zvolna ztrácím sil...
kéž by už někdo
nenávratně
mě obyčejně
potopil...
* * *
Třeba mě voda
někam k tobě
s časem
potichu připlaví...
a pak se dotknem
nenáhodně
a zmizí všechno
leptavý...
poplujem spolu
do zátoky,
kde nevezme nás
sobě proud...
možná, že potrvá
to roky...
a budem se smět
obejmout...