(Vlasťulka, 29.02.2008, basne)
Tak jako mraky na obloze ubíhá,
rozdávám,
sama ji mít nesmím.
Vždy jen jednou a
víckrát cítit nebudeš.
Možná ji ještě zahlédnu,
než zmizí v dáli,
utopená v doufání a naději.
Život bych dala,
abych ji potkala,
i když odletěla zcela.