(Manik, 22.07.2005, basne)
Obraz bez rámu
Zde lesu jsem se kdysi klaněl,
teď straší mě tu silnice,
to zas radil lidem ďábel,
že je třeba dálnice.
Tak vykáceli stromy
a les plakal trpíce,
u dálnice postavily domy,
příroda nechala je mlčíce.
Mnoho lidí pak diví se,
proč máme tsunami,
dnes přesně neví se,
proč mizí ozón nad námi.
Lesy dále kácet budem,
před tsunami postavíme hráz,
my jen kvůli peněz žijem,
s těmi jde nám všechno snáz.
Však něco za ně nekoupíš.
Nevíš? Časem poznáš sám.
To, po čem snad ještě netoužíš,
však jsi obraz, jež chybí mu rám.