(6thSun, 30.05.2008, basne)
Neprodyšnou dekou pojmů
je ztotožnění s naší myslí
odděleni od všech a všeho
řešíme zlostí, co lze s něhou
krmíme děti mlékem zkyslým
pod nátlakem slov a dojmů
Klopýtáme v pořád větší
fragmentaci myšlení
v krávovsky prdlém světě
mega význam v každé větě
Ale kdo to ocení?
A koho tohle těší?
Začněme být teď a tady
jen přítomnost má svoje vnady
šílenou mysl ve tmě skryjem
a až tohle pochopíme
můžeme zvlolat: UŽ ZASE ŽIJEM!