(rolon, 06.06.2008, basne)
°
. . . k poledni . . .
Konečně trochu vydechnout
Zahodit všechno smetí myšlenek
Pár chvil
kdy všichni odejdou
Počtu si pár básní
(Prokletá,Potichu,Mimo svou roli . . .)
Ptám se proč . . . ? . . .
Zpovědní tajemství
hozené do řeky
Věneček
ztracený na mezníku
tam vprostřed polí . . .
Malíkem črtané obrazy
. . . jen tak . . .
a zpětná zrcátka
na střence nože . . .
Míjí mne stín mé milované ženy
- Netrap se tím . . . ! . . . -
. . . do ticha napoví
Než stačím vydechnout
zahlédnu její výmluvný úsměv
Proč . . . ? . . .
. . . sebeproklínání
Proč obsazovat roli samoty . . . ? . . .
a hrát truchlohry
v dramatech jednoho herce . . .
Proč . . . ? . . .
Procitám
kroky ženy zní na chodbě
Někdo zaklepe
Je to Milada
- Honzo,tys zase nebyl na obědě . . . ? . . . -
a z tašky loví podnos
- Na a neodmlouvej ! -
- Najez se ! -
Milá a starostlivá kolegyně . . .
Rakovina ji připravila o všechno
co patří se k ženě
Ale ona nese svůj kříž s hlavou vztyčenou
. . . a hrdě . . .
Nepokořená . . . ! . . .
Své boje platila bolestnou ztrátou
Své boje platila vlastní krví . . .
Platila bolestným . . .
. . . příkořím chemoterapie . . .
Vykoupena (prozatím)
Já věřit chci že navždy . . .
- Miladko . . . ! . . . -
- Už vím, jak vypadá anděl strážný . . . ! . . . -
Jste také Bohyně . . .
°