(teranosaur, 21.06.2008, basne)
Byla to vojákova milenka, co se tak rozhodla
Stála za oponou a přemýšlela, jestli má přelézt
Když ji stejně vrátí zpátky, pomlácenou a smutnou
Bez ničeho
Asi ztratila naději, víru v budoucnost
Viděla jen ty mraky na obzoru a jistotu
Jistotu, že rok má dvanáct měsíců
A 365 dní, možná o chloupek víc, kdo ví
Takový je řád
Průsvitný jak prostěradlo
Těžký jak peřina.
Už to ví.