(smudlinek, 17.07.2008, basne)
Krá Krá
Okrasný pták smutku
nespouštěl oči
ze své kořisti
nehýbal jsem se
a celkem odevzdaně
na něho civěl
Pokuřoval si
měl v hubě
zapálenýho červa
u nohou holubici pod míru
Podivil jsem se
že se zobákem dá usmát
ale proč ne
vypadal fakt v pohodě
Krá krá
Trhnul jsem sebou
na další kus
Ještě chvíli
a neposbírám se zpátky
Tleskni!
vybouchlo mi v hlavě
třeba se vyplaší
... pořád mám naději ...
Ruce se ani nepohly