(Vacluvka, 09.09.2008, basne)
Poslouchám jak ptáci zpívají,
jak se květiny rozevírají,
Vidím broučka poletovat,
A mámu na děti mávat,
Okolo mě je život v plném proudu,
jak dlouho tady budu?
Jedno přání mi věnujte,
bude rozumné nebojte!
.
.
.
Chci ještě zažít lásku,
i tu každoroční pomlásku.
Kdo ví jak dlouho mě tady budete mít,
kolikrát budu sváma pít?
Mé tělo mi totiž umírá,
tuhle nemoc má duše proklíná,
vůně života je překrásná,
báječně tajemná.
.
.
.
.
Přeji vám sladký život s úsměvem,
a pod nohama pevnou zem!