(Ýmo, 17.09.2008, basne)
sníh
chodil po střechách
teď spí
spadl na chodník
a já
já jsem vlastně rád
že teď
nejsem domovník
nebo pohřebák
a tak si pískám
z pusy se kouří
jen dým
dým
šplhá na komín
nejvyšší
v celém pohoří
a já
jak vzduch v píšťalkách
a vzduh
jako když hoří
Smíchov, Žižkov, Řím
tak dál si pískám,
a z pusy kouřím
jak dým
zítra zas vylezu na střechu
stoupnu si rovně,
zakloním hlavu
a zase vydechnu kouř...
nejsem sníh, ale komín :)