(jita.1965, 06.12.2008, basne)
Stoletý nápěv vane z minulosti
prastará freska na zdech zřícenin
mrazivý pocit strachu v morku kosti
na každém rohu číhá vlastní stín
Ponocný lampy zháší o půlnoci
měsíc se tváří jako tajnůstkář
ruka co ve tmě tápe bez pomoci
do ohně háže starý breviář
Ve snech a v povlacích na polštáře
zůstává otisk známé tváře
dál