(Lizzzie, 06.01.2009, basne)
Otupělá paměť
a pár útržků tvých očí
Já vzdávám se jim
a tolik nechci
Utíkám se vzpomínkou
pod noční košilí
A neumím nevinně mluvit
Já nosím totiž naději pod kůží
a neumím ztrácet svoje pocity
jen tak ve větru
Před spaním stále věřím jen v tebe,
nešeptej mi už „proč“
jen tak jsi
právě zhasl můj svět
Tak už jdi
Jdi!
a naposledy se otoč
ať mě vidíš se usmívat
.
.
.