(Atropa bella-donna, 27.01.2009, basne)
Pokaždé když Tě vidím,
ty jiskřičky v Tvých očích,
vždycky se hrozně stydím,
že nemohu ten pohled opětovat
Každý Tvůj úsměv, byť překrásný
vypaluje se do mého srdce,
každý Tvůj pohled, tak čistý a jasný
řeže hlouběj do mé duše
Ty o ničem nevíš - jak taky?
to jen já přestávám dýchat
a snažím se skrýt rozpaky
když se mi srdce rozbuší o závod
Kdybys jen tušil, jak moc si vyčítám,
že jsem jako němá
Ty bys mi pozdrav oplatil... počítám
alespoň ze slušnosti...
/tak čeho se bojím?/
Asi jsem se zbláznila...
jsi důvod nebo důkaz mého šílenství?
V dřív čisté hlavě jsem se ztratila
a teď se snažím najít cestu zpátky