(Mahtiel.quicksnake.cz, 02.02.2009, basne)
Větev kývá se ve vánku-
vlasy dívenky, válí se ve sněhu.
Ten sníh bělostný, něžný,
skrápěla horká krev poražených.
Na nebi hvězda osamělá-
a srpek měsíce, za mrakem se skrývá.
Bouře na nebi další sníh slibuje-
a dívenka? Tu nešťastnou zasype.
Neuvidí rodiče, více tvář krásnou-
stejně tak voják, zem svou milovanou.
Zemřel tam kdesi, v zemi daleké,
beze své rodiny a bez naděje.