(střelkyně1, 17.02.2009, basne)
*
Já stojím tu před váma
na pranýři ukřižovaná
zcela nahá i bezbranná
ženami kamenována...
a muži opěvovaná...
na paži mé je lilie vytetovaná
hříšná i opovrhovaná...
třeba jen nešťastně zamilovaná...
Ze společnosti vyvržena
a nyní také označena
však pozor na to...
protože já jsem pouze žena!
Já v životě měla na sta mužů
i na sta žen...
teď stojím tu před váma zcela sama
za ruce nad hlavou spoutaná
milována i nemilovaná...
pošlapaná i zatracená...
v srdci však zoufalá a zranitelná
Tak,páni inkizitoři,suďte moje činy
vždyť na světě není nic bez příčiny...
Zkažená až do morku kostí...
Však do duše mé jste nikdy,nikdo nenahlédli...
A to je jedno moje velké štěstí!
*