(Skalsky Pavel, 30.04.2009, basne)
Jako bychom se lásko vzdalovali
já tobě ty mně - sobě navzájem
je to tak zvláštní že jsme se kdy znali
když vztah se mění v nezájem.
Snad nyní jsme jen dvěma krami
jež byly částí jediného celku
teď do dáli už plujem sami
kompasu lásky nesledujem střelku.
Krásné by bylo vzájemně se milovat
být dva a přece bytost jediná
o lásce mohu si jen nechat zdát
zas v samotě odbíjí moje hodina.
Proč jenom jsme se míjeli
jak části ledovce od sebe oddělené
zvláštní že žárem jsme se svíjeli
snad sami žili jsme a sami zahyneme.