(Skalsky Pavel, 12.05.2009, basne)
Jenom pár kostí zbyde na talíři
z hostiny zcela poslední
smrt není ta kdo úsměvy tu hýří
ó přijď jen než se rozední.
Zamávej kosou na poslední pozdrav
půjdeme tam bez návratu
směšné je když ti řeknou jen se uzdrav
pojď už a nehleď na ztrátu.
Už ztratili jsme co jsme ztratit mohli
teď umíráme v branách úsvitu
ať lidé pomohli anebo nepomohli
čekáme až smrt vyjde z úkrytu.
Smrt naše milenka a snad i kojná
ta zajisté nás nezklame
její žeň bývá vždycky hojná
neumí nikdy říci ne.