(jita.1965, 15.05.2009, basne)
Zas v nočním tichu
sedím
světlo lampy
tančí v hrotu pera
tolikrát
jsem už takhle poseděla
když celý svět
šel spát.
Někomu patřit ...
tobě ...
tak bych chtěla
milovat ...
maluji v písmenkách
než začnu usínat.
Pero si samo
jezdí po papíru
jak to tak vypadá
asi vůbec
nezná míru
nezadržím
sílu slova
znova a znova
tne mi živě do svědomí
rozumy tahá
z nitra mého JÁ
než skončím
v sladkém bezvědomí
začnu se toulat
v mléčných drahách ...
ráno
přečtu si
překvapená
slova svá nocí
propletená ...