(lllhanus, 28.11.2009, basne)
Ač po snídani, přesto hladovím.
Toužím po Tobě každým kouskem svého těla.
Když po večeři sama nahá sním,
vnímám jen to, jak hodně bych Tě chtěla.
Tam uvnitř hořím a nejdu uhasit.
Jen jeden dotyk, jeden jediný.
Smím ale tohle ještě vůbec chtít ?
Smím ? Aspoň pohled nevinný ?
Rukou se hladím, vlhnu rozkoší.
Třesu se, sténám, cítím vzrušení.
Mé srdce se jak tamtam rozbuší,
prahnu po trošce mazlení.
To teplo, které nejde zastavit,
to patří Tobě i celá moje touha.
Já budu dneska o Tobě jen snít,
budu se vůči Bohu rouhat.
Budu Tě cítit, budu Tě chtít,
budu Tě hladit, budu Tě mít.
Jdu snít !