(René Vulkán, 22.03.2010, basne)
---
--
-
okamžik před tím než paprsek rozbřesku
odstřihnul obzor z bloku tmy
vše utichlo
proudy řek se ozývaly na sta mil
bylo slyšet jak míza v břízách vzlíná
i kapku potu co vpila hlína
slyšel jsem zemi jak se otáčí a osten bodláčí
odděluje dvě molekuly vzduchu
bylo slyšet modlitbu pronesenou v duchu
„veď nás po cestě vlastního nitra
a kdyby včerejší ráno
bylo poslední za všech rán
a nebylo už nikdy zítra
dík budiž tobě vzdán“
-
--
---