(STIMPRE, 31.03.2010, basne)
Nejsou to křídla Pegasů
která mne dneska hladí
sněží mi něžně do vlasů
jako když čaj si sladím
Jsou to dvě křídla Anděla
který mé kroky hlídá
jiného bych už nechtěla
ať nade mnou tiše lítá
Pohladí svojí perutí
všechny mé bolavé rány
k ničemu on mě nenutí
můj hlídač nebeské brány
Když večer sama chodím spát
slyším ho blízko sebe
jednou ho spatřím,jednou snad
otevře mi své nebe.