(hanele m., 11.04.2010, basne)
.
tenkrát jsem se chtěla dotknout něčí ruky
a najednou držela srdce
měkké a horké
a měla strach že ho rozdrtím
nebo že mi vyklouzne
ale hned napoprvé bylo všechno
správné a přirozené
a zalila mě něha a touha a vděk
a dnes je mi do breku
při každém orgasmu
protože krásnějšího už toho na světě moc není
a v tu chvíli to blíž už nejde
a já vím úplně všechno
a vidím začátky a konce
a všechno co se rodí dýchá a umírá
mezi nimi
a mám strach
protože nás to sbližuje a rozděluje
a pak polykám co bych chtěla říct
a cítím se jako husa
a moudrá sova
a holátko co vypadlo z hnízda
a orlice co rvala Prométheova játra
a ono to pořád sílí a roste
a já nevím jestli to víš
a cítíš a lítáš jako já
a ty... ...nepovíš
.