(Hary_nš, 29.12.2005, basne)
mám tvůrčí krizi
když láska odchází
přitom je bez viny
jen tak si mizí
v citové nesnázi
píšu su kraviny
kraviny blbosti
s životem jepice
rým sem tam padne
někdy se poštěstí
chcouc nebo nechtíce
být s city na dně
od města silnicí
jdu volným krokem
a dumám co já s tím
na srnky skáčící
vtom vrhnu okem
mysl si rozjasním
prý někdy možné je
za těžkých dní
i odrazit se od dna
a že ta Naděje
zmírá až poslední
Mrška Jedna
.
. .
. . .
. . . .
. . . . .
. . . . . .
. . . . . . .
. . . . .
. . .
.
CODA 29.12.05 večer:
Autor je mile překvapen množstvím krásných ohlasů a moc děkuje. A trocha vysvětlení:
Než jsem dopsal od prvního nápadu, pochopil jsem, že Láska neodchází, ale někdy se přemísťuje - nestojí na jednom místě - a je třeba jít za ní. Kvůli rýmu už to tak ale zůstalo. (A srnky jsem během skládání opravdu potkal)
K Anotaci: Skold5 a Jarda mne mohutně inspirovali svými sonety, Black Tangerine jsem se snažil přiblížit, když jsem poprvé zkoušel promyšlenou stavbu rytmického a rýmovaného verše. A kamarád skrytý jako megachaos mi poslal úvahu jednoho redaktora, která se stala jediným mi známým návodem, jak NEPSAT básně :-). "H_"
(A Mistr Michelangello asi leknutím upustil dláto a hodil po mně kusem mramoru "větším než obvykle" :-) ...)