(padající do neznáma, 22.10.2010, basne)
.
ztěžklé listí k zemi se snáší
za radostmi tiše se práší
když
v pár slovech rozplyne se
všechno co ještě ani den neodnese
na barevných plachtách zbloudilých lodiček
z papíru
v pocitech nešitých na míru
tak letmo proletí myšlenky temnotou
do zad zabodnou zapomnění na víru
a chyba za chybou
ke dnu oceánu stahuje
každého
kdo lidi kolem sebe
nadevše miluje
v kajutách bez klíčů
každý z nás bloudí
těžké je mít na srdci balvan
a v očích ostnatý drát
na ústech otázku
a snažit se hrát
nevinnou hru
na den s nocí
myslet jen na výhru
a přitom v jistotě
usínat
že
stejně
odejdem
bez pomoci
v ztroskotaných loďkách
z denního tisku
s datem 22.10. 2010
....
možná
že ani není brzy....
....