(enigman, 09.11.2010, basne)
napil jsem se z Léthé
a s rukama v kapsách
jdu rovnou za nosem
nemaje nikde obydlí
přesto všude zabydlen...
nejsem pobuda
nežádám o almužnu
neoháním se slovy
že kráčím do svaté země
jako jiní
a přitom se jen tak poflakují…
většina sedí doma
s překříženýma nohama
jako by jim snad ani nepatřily
dá se říct
že je obdivuji
že už dávno nezcepeněli
ve své vlastní hladomorně
v očekávání
až sami sebe vyhladoví…
nad mrtvým městem
žádný z ptáků nezazpívá
já věřím tažnému pudu
něco jako volání jara
budu se radši toulat
jako řeka
a celou dobu hledat
cestu do moří…
možná na východ
za poznáním minulosti
zkoumat umění a písma
po stopách lidstva
k osvícení
ex oriente lux
možná na západ
vstříct budoucnosti
dobrodružství
s podnikavým duchem
utrhnout si
ex occidente frux
než stanu na březích
a vrhnu se do proudu
té co jí říkají Styx
s pusou od ucha k uchu
ne poražený
sol invictus...
vítěz nad smrtí…