(šuměnka, 06.02.2011, basne)
Ž i l v skrytu
potěšením
stavěl vodu a přenášel ji v sítu
a pokoj na něj hleděl / tázavě /
jak prazvláštně se mění
/ tak jako hledí staré fotoaparáty
co objekt měly na hlavě
a místo hlav zas paty /
Ovšem byl na to zvyklý docela
/ aspoň to říkal svými slovy /
Dík jeho kouzlu by snad voda hořela
Dík jeho fantazii svět byl naruby
A srdce tlouklo v rytmu garderoby
jež mu určoval
A jeho výmluvnost i ticho krájela
A jeho inspirace se jak žralok zazubí
když silou stisku čelistí je zachycena…
sám sebe obnažil
sám sobě zbroj svou navlékal
sám v horách snil
sám v žití k chuti ženám
…mě nazval Kvítkem
Jiné možná květem… A další jeho Mnésareté…