(poustevník Jirka, 25.02.2011, basne)
'
Kočky jsem měl vždycky rád.
Dlouhonohé, usměvavé,
zrzavé i černohlavé,
letní blůzky plné vnad.
Jako mladý loupežník
vysloužil jsem první prýmky,
nejeden jsem získal poklad
v dobývání pod sukýnky.
Kočky jsem měl vždycky rád.
Přítulné a něžné k tomu,
když mě nepozvaly domů,
chodil jsem k nim do zahrad.
S věkem však snižuju laťku,
teď už je to jinačí,
už jsem starý, lysý kocour,
teplo s něhou postačí.
Kočky jsem měl vždycky rád.
Dnes mám milou, krotkou lvici,
lapnul jsem ji na udici,
na pěkných veršů slovoklad.
Když ji hladím, něžně vrní,
když mě laská, slastí předu,
přestávky jsou na pořadu
výjimečně - jen ve středu.
Kočky jsem měl vždycky rád.
Mourovatý kocourek,
co k nám chodil na dvorek,
byl můj velký kamarád.
Proto Tvá košilka noční,
plná tlapek kočičích,
přivádí mě do nadšení,
evokuje šťastný smích.
.