(Helena Lovecká, 19.03.2011, basne)
Země
matka
srdeční spojení
Země
je skutečně ZE MĚ
a na tom se nic nemění
i když jsme na to většinou už zapomněli
ač zdá se to být naopak
měli jsme ...
ale ne,
výčitky nepomůžou
na to je pozdě bycha honiti
to známe my
i ty
i ti
kteří po síti
v noci
(no jasně že i ve dne)
něco hledají
včerejší den?
nebo nejeden
laskavý pohled
na matičku
která
je tu s námi
v našem tričku
lidství zabalená
to my tvoříme její vzhled
-také, v kombinaci, a ve spojení-
čemu dáváme přednost
-v čem najdeme propojení-
co učíme se nazpaměť
-o(d)pojení-
co vidíme když můžeme si vybrat ...
-souznění?-
krásu vodopádu
nádheru nekonečných severských lesů
okouzlující odlesky na hladině rybníka ...
ta představa se nevymyká
našim vnitřním standardům
bardům naší revoluce
naší vnitřní evoluce
do zbraně!!!!
a hrrrr, na ně ....
máme obří tvůrčí ... laskavé? ... dlaně