(J's .., 16.04.2011, basne)
: na zastávce zrezivělých nadějí
: dotýká se klouček opilého rána
umlčte světla touhy odejít…
zháším se do spánku -
v konci svítá vrána
: u jezírka v parku rosná sama
: do mlhy zatíná svý pěsti…
skloněná jsi znale uplakaná
roníš ryšavce na blátivé štěstí?
* tolik je něhy na rtech dcery sivých
* kolik polibků ždáme.. každá klovem'
* běž do života ač bolestí v nás kvílí
* krá synu krá! - a radost nezapomeň -
* naděje uniknou s vozy duší milých
* z kolejí.. za večer s červánky…
* zastávky se hřbitovem
né ---------------------------------- !
: a vůz už jel…
však já smrt zvrátím!
srdce plují v emocích..
sám v noci prokletých
vyvolám je z tich
u matky tichých zpovědí
: provázen blesky v dešti k mostům
: vítr jeho slzy lámal nad údolím
z vin ztrácím rodinu
a životem víc tápu
mám oči funebráků
a v bělobách se bojím
nenech mne čekat..
snít už nedokážu…
v křehkosti léta
zachraň slunečnici
střemhlav se vrhnu
z mučeného světa
na moře z krve
v němž bloudí trosečníci
ztratili jsme.. ach.. ztratili
poslední cestu domů…
ztratily jsme.. ach .. ztratily
člověka svému srdci
* až svůj dluh splatíš
* tam kde vrba pláče
* v podobě vrány..
* až vzkřísí spáče hřích...
dvě růže rozkvetou
v hrobových zákoutích
* ve jménu otce
* ve jménu matky
* co křičíš uvnitř?
* nevrátíš se zpátky!
U matky tichých zpovědí