(ZILA78, 27.05.2011, basne)
Syté krůčky deště
tetují vyprahlý chodník
a mraky zaplétají
zlaté copy blesků
vítr ztratil kadeře v angreště
hrom jako podvodník
plíží se noční tramvají
a z přesýpacích hodin stesku
kapky jako slzy
hořká zkouška
mladých žen
když rozerval
jejich srdce cit
tak to bolí a mrzí
jen silná bouřka
vytlačí je z očí ven
aby zase nastal
v duši klid
mračna jednou přejdou
a slunce zase
rozehřeje ledovou půdu v srdci
pro další krásnou květinu
slzy zármutku
na tvář už se nevejdou
vypaří se v čase
láska jako včelka
co kapky deště
let už jí nebrzdí
a paprscích hřejivých
už zase
svírá jen čistou duši bez splínu.