(isisleo, 14.06.2011, basne)
*
ach
ty podivná touho po moci
kam nás to doháníš
zčernává tahle zem
až u srdce bolno jest
přitom na nebi
tolik volných hvězd
muka myšlenek
v kámen se mění
jenž pak ty sám
vrháš do pavučin
divných zapomnění
říká se
že obrazem duše je tvář
a oči jsou pozorovatelé
a že veškerá činnost
vychází z duše
něco na tom bude
vídávám často
výrazy pavoučí
byť ksicht
každý je jiný
*