(Denael, 17.07.2011, basne)
Kde je ta pověstná hranice
mezi přátelstvím a láskou?
Kde skrývá se ta mezistanice
ve vztahu neexistujícího prince
se zakletou kráskou?
Možná je to jen opojení
dávnou touhou a starým snem,
možná je to jen procítění
před další cestou dlouhou
se směrem někam za obzor.
Pocity jako hrozny staré vinice
jsou nasládlé tichem opuštění
před hlavní sklizní letní vánice.
A Ty cítíš a mlčíš,
když na kolotoči koloběhu života
se nadčasovou rychlostí točíš
a svět se Ti před očima mihotá.
To tehdy do rukou spadla nám hvězda
ztraceného osudu
a i když se to možná nezdá
víno mění se zpět na vodu.
A vesmír pro jednou přestal
hrát na náhodu
vrytou v límci bible bájných osudů.