(Eris Greensun, 30.07.2011, basne)
Když šla jsem večer domů
temnou a tichou ulicí,
měsíc na nebi byl jedinou
mou zářící stálicí.
Svítil mi na cestu a
hlídal moje kroky,
vím, že dělá to tak již roky.
Šla jsem místy i pod lampami,
ale měsíc je teď v noci
stále nad námi.
V ten zimní večer,
kdy sníh ještě nebyl v ulicích,
vítr foukal jakoby dvojí.
Snad letos konečně zasnoubili se.
Studený Severák a teplá Jižanka.
Foukali totiž společnými silami
napůl teplý a napůl studený.
Můj pocit z toho byl také smíšený.
A měsíc pořád zářil.