(Honza Vašek, 18.04.2006, basne)
Bič jantaru žhavě se lepí na záda,
van spí a letní triáda
pod třešní široce roztáhla náruč,
plody rudnou a pukají do ticha,
vše sní a drze upíjí z nektaru kalicha,
hltavě až po tváři steče a kane na ramena.
Je léto, doba je krásná, žírná, rozbouřená.